Toto
Chôdza uprostred ničoho,
v sebe. Dych uprostred svetla
ktoré nemôže, pohltiť stopy.
Dávne záchvevy predbiehajúce
tieň. Živý len teraz,
ako opadávajúce plochy
dlhodobej korózie.
Skepsa Vašich nasledovateľov.
A kam Vás poženieme, ďalej?
(nízky naskrz všetkým pripomienkam)
2009 membrana.sk | Vytvorené v spolupráci s občianskym združením Literis
membrána je projekt na báze dobrovoľnosti a služby poskytuje bez akýchkoľvek záruk
Fotografia v hlavičke zachytená kamerou PAXcam | S povolením MIS Inc.
Používame 
prve dva odseky opat citlivo zosnovane, avsak predsa len obchytanym slovnikom, ktory z toho robi uz take introspektivno-reflexivne klise, dalsie dva verse basen dynamizuju, do jednoliateho sveta jedneho do seba ponoreneho subjektu vnasaju nielen dalsie subjekty ale aj inu dikciu, tato cast predstavuje akysi odstup - akoby sa povodny subjekt ocitol v hladaciku inych, ktori sa ho usiluju ovplyvnit (posubut?), zaverecny vers sa zasa svojou stavbou vracia k subjektu a akoby konstatuje neuspesnost tohto ovplyvnovania
žiadna škoda.. radosť z objavovania.. vďaka..
skoda, jeden z najvacsich lyrikov 20 storocia..
---
Zjevení ptáka, který letí
a vrací se a usedá
na tvou hruď a rozemne tě na zrnko,
na klíček, na obilnou krupěj, pták,
který léta uvnitř
tebe, zatím co se rozpouštíš
do pruzračnosti
do světla,
do sebe sama, tělo
ptákem pité
---
s námahou ses nyní poranil, abys nemusel přijmout ruku, která se ti už nenabízela. tvé tělo v tomto nejistém odpoledni, ztuhlá bezejmenná schránka. nikdo vedle tebe nebyl. takže jsi nemohl zemřít.
---
když už nám vubec nic nezbýva
prázdnota po nezbývání
muže nakonec být zbytečná a dokonalá
to meno mi nič nehovorí, idem gúgliť..
cital si Valenteho pé?
Poslať nový komentár