Excerpty z periodík a jednej brožúrky (1949 - 52)

LITERÁRNÍ NOVINY

1/1952

„Literární noviny budou tribunou svobodnou a budou se řídit stalinským pojetím kultury: Spisovatelé, vědci a umělci si dělají své věci sami, řídíce se politikou strany a vlády. To umožní našim umělců, vědcům i všem kulturním pracovníkům, aby lépe plnili veliké a odpovědné poslání jaké měla kultura minulosti, kdy byla výrazem života a zápasem svého lidu a kdy s ním byla úzce spjata.“

„Otázka: Jak organizuje Svaz sovětských spisovatelů své členy, aby zpracovávali thematiku budování komunizmu?

A. Fadejev: Naše sovětská literatura má dnes dva nejzávažnější úkoly. Prvním úkolem je nezůstat pozadu za životem, poznat a pochopit ty nové jevy v našem životě, které jsou dnes pro sovětský vývoj nejcharakterističtější, a napsat o nich dobré knihy. A nejen nezůstat pozadu, ale přitom pochopit a zobrazit tyto jevy tak, abychom pomohli našemu vývoji, naši cestě vpřed. A druhý úkol, to je úkol určit se zvyšovat kvalitu své práce, její kvalitu uměleckou i ideovou.“

LIDÉ PĚTILETKY

1/1949

„O dobro a štěstí nyní musíme bojovat na pracovištích se stejnou odvahou a se stejným zápalem, jakým o ně bojovala slavná Rudá armáda na bojištích. Jak se to děla, jak se plní plány daleko před stanovenou dobou, o tom nás přesvědčili a znova přesvědčují pracující Sovětského svazu – státu, který nám kromě tohoto vzoru podal a stále podává pomocnou ruku…“

„Václav Brož, pracující u horizontální vrtačky ve Škodovských závodech na Smíchově, zasloužil se o splnění významné dodávky do SSSR. Práci obětoval všechen volný čas včetně Štědrého dne a Silvestra.“

2/1949

„Ten, kdo ráno dlouho chrápe, pětiletku špatně chápe.“

„Alkohol z nás dělá zmetky, nepůjdem s ním do pětiletky.“

„Margita Proppová, textilačka-údernice žilinského kraje pracuje místo na 45 na 60 vřetenech.“

4/1949

„J. V. Stalin: „Socialistické soutěžení praví: Jedni pracují špatně, jedni dobře a jiní ještě lépe – dožeň nejlepší a usiluj o zvýšení všeobecné úrovně.“

7/1949

„Slovensko – obrovské staveniště pětiletky.“

9/1949

„V bratrském spojenectví se Sovětským svazem za mír, za socializmus.“

„Sovětský svaz vítězstvím nad fašizmem vrátil nám svobodu a nezávislost.“

1/1950

„Druhý rok/Zrychlujeme krok.“

3/1950

„Tito mladí úderníci, zaměstnaní v kovodělnických závodech, podali ve směnách na počest narozenin generalissima J. V. Stalina, prezidenta Klementa Gottwalda a 2. výročí vítězného února mimořádné výkony:“

„V údernickém hnutí se rodí nový socialistický člověk, člověk sebevědomý, člověk, pro kterého zítřek je včerejškem, člověk, pro kterého obtíže jsou zde proto, aby se překonávali, člověk-hospodář, člověk-vlastenec. Tento nový český a slovenský člověk je nám zárukou, že z bohatství našich dolů a lánů, našich tisíců závodů a desetitisíců strojů a traktorů vybudujeme si domov, jejž dnes může viděti jen oko umělcovo.“ Klement Gottwald

4/1950

Antonín Zápotocký (11. 12. 1949): „Lépe hospodařit znamená: (…) upevnit naše spojenectví se SSSR a rozšiřovat dále přátelství a spojenectví s lidově demokratickými republikami.“

„Z Leninova díla a práce vyrostl průmyslově i zemědělsky nejvyspělejší stát světa, mohutný Sovětský svaz, věrný spojenec Československa a mocný ochránce světového míru.“

TVORBA

„Pre poznanie morálky v epoche socialistickej výstavby predstavuje výstižný dokument mravnej výchovy pre sovietsku mládež, ktorý vypracovali v Moskve... Podľa tohto projektu morálka musí byť založená vedecky, t. j. musí sa opierať o zákony psychológie, pedagogiky a sociológie. Mládež treba vychovávať ku kritičnosti, aby sa naučila usudzovať vlastným rozumom. Dodržiavanie morálnych pravidiel musí sa opierať jednak o všeobecne prijatú mienku spoločnosti, jednak o vlastné presvedčenie, že dodržiavanie týchto pravidiel je praktickou nutnosťou.“

(Ľudovít Čečetka: Spoločný menovateľ: odstrániť vykorisťovanie. In : Tvorba 1/1950. Str. 8)

„Nového človeka hľadal Lenin po celý život. Bojoval za položenie objektívne hospodárskych, spoločenských a spolu morálnych a intelektuálnych základov, potrebných pre zrod nového človeka. Tento nový človek spojí raz v sebe veľké kultúrne energie, ktorý boli vypestované v starých dobách rozkvetu: šírku vnímania sveta a všetko obopínajúci ráz tohto vnímania s hĺbkou chápania a zobrazovania; harmonicky vyspelú osobnosť so spoločenskou solidaritou...“

(Ľudovít Čečetka: Nové chápanie demokracie a kultúry. In: Tvorba 3/1950. Str. 38)

 „(Lenin – pozn.) vnáša tento zmysel pre skutočnosť do sveta umenia. Miluje umenie, je ďaleko od toho, aby stál pred ním ľahostajne, ako sa z niektorých strán tvrdí. Dozaista zná sen umenia! Ale v boji, ktorý je jeho zákonom i osudom, chce, aby sen umenia, ako sen jeho, bol silou a oporou pre boj, aby sa stále zúčastňoval činu.“

(Redakcia Tvorby: Lenin a umenie. In : Tvorba 3-4-5/1950. Str. 69)

Súdruh človek, človek práce, brat,

čo žije na rumoch včerajška,

opraví stroje,

vybuduje mosty k srdciam,

uskutoční veľký sen.

A sen, čo mení sa už neodvratne v skutočnosť,

nesie sa s túžbami s hukotom práce

ku srdcu Johna z Chicaga,

ku srdcu Vasila Donského,

ku srdcu Hana robotníka,

ku srdcu kuliho Li-Cu-Ceho,

ku srdcu Ottu z Essenu,

ku srdcu turínskeho Vittoriho,

ku srdcu tých, ktorých spojí práca a Boh,

spoločná práca a jeden boh,

ku srdcu človeka zajtrajška.

(Ján Cigánik: Hymna človeka. In : Tvorba 3-4-5/1950. Str. 74)

Mikuláš BAKOŠ: O SOCIALISTICKOM REALIZME. Bratislava : Štátne pedagogické nákladateľstvo, 1952

„Nesmrteľné učenie Marxa, Engelsa, Lenina a Stalina ako vedecké a teoretické vodidlo v prestavbe ľudskej spoločnosti, je najväčším výdobytkom ľudskej kultúry a vedy.“ (str. 9)

„Stalinova geniálna formulácia socialistického realizmu ako tvorivej metódy sovietskeho umenia je najdôležitejším priamym prínosom J. V. Stalina do otázok sovietskeho umenia...“ (str. 22)

A. A. Ždanov: „Sovietska literatúra musí vedieť ukázať našich hrdinov, musí vedieť nazrieť do nášho zajtrajška. To nebude utópia, lebo náš zajtrajšok sa už dnes pripravuje plánovitou uvedomelou prácou.“ (str. 25)

„Význam stalinskej formulácie metódy socialistického realizmu spočíva v tom, že naznačujúc obrovské možnosti a úlohy umeleckej tvorby v socialistickom spoločenskom zriadení, geniálne vystihuje podstatu a špecifitu umenia v socializme.“ (str. 25)